blackness

387544.gif

Jaké bytosti máte nejraději?

Upíři (15 | 52%)
Vlkodlaci (5 | 17%)
Andělé (0 | 0%)
Demoni (8 | 28%)
Čarodějové (1 | 3%)

25. Kapitola: Pod postel už nikdy.

Autorka: Daidilik
Objímal mě tak pevně, že si už představuji, jak mi brzo popraskají kosti v těle.
"Teodore.........Prosím" nereaguje, bože to je tak brutální "DUSÍM SE!" pomalu až zařvu, pochopil to a to rychle. Povolil sevření, ale stale mě objímal.

"Prosím, ale sem tak šťastný že sis vzpomněla.............. Prvně se to jevilo jako zábava, ale za chvíli........ jsem tak šťastný" radost z něho přímo zářila. Dlaní mi zvedl bradu a zadíval se mi do očí. Pak se naše rty spojili, v jeden dlouhý vášnivý polibek, u kterého se ode mne odtrhl, až když mě pokládal zady na studenou trávu. S vášní se mi zahleděl do očí a jednou rukou začne pomalinku jeden po druhém rozepínat knoflíky. Když tak učinil tak mi vyvlíkl ruce z rukávů a já na oplatku mu dělám o krok na před a to u příklopce. Kabát sem jaksi vynechala, ale i tak mu to neušlo.

"Nějak nedočkavá" okomentuje, když mu stahuji kalhoty, jen tak mimochodem kabát už měl z větší poloviny rozepnut a pod ním samozřejmě měl pouze ty kalhoty, s kterýma teď válčím, protože to jde ztěžka. Najednou na mě foukl studený vítr, který se začal zvedat a mě je zima.

"Je mi zima" Zašeptám mu do ucha, když se k němu tisknu

"Žádný problém.....já si tě zahřeju" přitiskl si mě k sobě ještě víc.

"Já ti věřím, ale opravdu se ochladilo" zachvěju se zimou.

"Půjdeme tedy do vnitř?" přikývnu. Zvedl se ze mě a mě taky zvedl. Zvedl ze země kabát. Brrr to je kosa po celím těle mi naskočila husina. Hodil mi ho přes ramena se slovy, že by nebylo dobré, kdybych z toho prochladla a už mi ho zapínal. Vložil svou dlaň do mé dlaně a vykročili jsme ke hradu.


*****


Ju v pokoji je takový teplo. Za sebou zaslechnu cvaknutí zámku, že by nás zamkl?

"Proč si zamkl?" otočím se k němu čelem.

"To abychom nebyli rušeni?" Ladným krokem přistoupil těsně až ke mně "A mohly pokračovat, kde jsme skončili" rozepl mi kabát a nechal ho spadnout za mě, takto skončil i jeho kabát, s kterým mi ovšem pomohl. Bloudivými prsty zajel pod okraj košilky. Chytnu ho za obě zapěstí a nepustím ho dál.

"Už zase" zazněl skoro až zoufale.

"Až tak ne, jen se nedám tak zadarmo" Přisaju se mu na krk, na který ho políbím.

"To mám brát jako výzvu" ušklíbnu se mu do obličeje.

"Jo" vypláznu na něj jazyk a vysmeknu se mu. Odskočím do zadu a ladně přistanu u okna vedle postele.

"To hodláš přede mnou utíkat?" řekl se sexuálním nádechem.

"Ano" Chtěl ke mně doběhnout a chytit mě, ale já mu uteču přímo pod nosem. Doběhnu ke dveřím a kopnu vší silou do nich, abych je vyrazila.

"Copak ono to nejde?" řekne s hraným překvapením a s tichým smíchem, který mě akorát o to víc rozzuří.

"Jo!!" vyštěknu a kopnu do nich znova.

"A hádej proč.....použil sem na to kouzlo, takže se nemůžeš dostat ven a mimochodem okno to má už taky" vítězně se na mě ušklíbne "Tak co podnikneš?" podívám se na něj a pak na dveře od koupelny. Rychle k nim doběhnu a schovám se za ně. Nezamknu je, ale klíč si schovám v dlani. Dveře lehce otevře, protože v síle na něj nemám, ale jakmile vklouzne dovnitř, tak já ven a až teď je zamknu. Tak a teď kde se schovat. Ve skříni? Tam půjde jako první, ale napadne mě něco, co napadne jen pětileté dítě a to je pod postel. Jdu na kolena vedle postele a vlezu si pod ní. To by jste nevěřili co sem tu nalezla. Smradlavý použitý ponožky, které sem někdo nakopal. Musí tu byt minimálně už měsíce, protože ten smrad by skolil i slona. Ted mě napadá, že bych se chtěla svést na slonu, ale asi tu žádného nemá. Pravě se dveře rozletí do kořán. He to mu to tedy trvalo: Až mě najde tak se ho zeptám, zda by mi nekoupil slona. Sice asi neví co je to leták a mobil, ale slona by znát měl. Nakročil si to ke skříni, kterou rozevřel a chvíli do ní civěl a odhrnoval ze strany na strany kabáty, asi v domnění že se za nimi možná objevím, ale jak říkám samá voda. Bože, za co mě trestáš ten smrad, je hrozny. Živě uvažuju nad tím, zda se radši prozradím sama, než by mě našel polo mrtvou. Aj karamba on mě našel, štěstím bez sebe se nechám vytáhnout. Těch pět minut hrůzy už nechci v životě zažít.

"Mam tě?" řekl spiklenecky, ale můj pohled ho uzemnil.

"Bože jaký prase tam nakopal ty ponožky, já myslela, že umřu, než si mě našel." zastěžuju si na to, co sem tam nalezla. Toho pavouka, který přede mnou strachy utekl, nepočítám.

"Tak proč si tam lezla" sedl si na postel a mě si stáhl do klína.

"Schovat se ti" nevině se usměju.

"Co kdyby tam byl had?" zvýraznil tu část s hadem.

"Fuj nestraš mě" schoulím se k němu, tiše se zasmál.

"Koukám, že se jich hodně bojíš, stalo se ti něco s nimi hrozného"

"Jako malá sem spadla do jámy, kde jich par bylo a no a jejich reakce nebyla zrovna kladná, od té doby se jich bojím"

"To jsem nevěděl?" přesednu si na něj jinak a šibalsky se zakřením, povalím ho na záda. Nakloním se k jeho krku a kousnu ho. Ucukl sebou a šlehl pop mě pohledem ve smyslu, co to bylo?

"No zahrála sem si na upíra, ale jestli chceš tak budu pokračovat" vyklopím a zas se nakloním ke krku.

"Ne-e" Ani nevím jak, ale doslova se mi vypařil pod nohama, tak si sednu. Rozhlídnu se kolem sebe, je opřený o parapet okna a chtivým pohledem si mě prohlíží. Opět mi zmizel svou rychlostí z očí, na ramena mi dolehl jeho teplý dech. Překulím se na záda a opřu se mu o hrudník. Zakloním hlavu hodně do zadu, tak abych se mu mohla dívat do očí. Rukama mě objal kolem břicha "Miluješ mě?" Zamračím se, on pochybuje, že ho miluju?

"To není snad vidět.....miluju tě" obořím se. Usmál se.

"To sem velice rád" ve chvíli mé nepozornosti mi rychle vyhrne přes hlavu košilku.

"Vrat mi to!!" To už jí odhodil s úsměvem za hlavu. Otočím se k němu čelem. "Zlobíš mě" Zpražím ho zlostným pohledem a se založenýma rukama na prsou

"Pro tohle to klidně risknu" zajel mi rukou pod kalhotky.

"Dej jí pryč" Hned jí vytáhnu a jednu mu instinktivně ubalím. Překvapeně vykulil oči, ale pak se ušklíbl.

"Miluju, když mě zlobíš, ale fackovat mě teda nemusíš" povalil mě na záda s pokřiveným úsměvem "Asi si tě budu muset zkrotit" natáhl k nočnímu stolku ruku a silou vůle otevřel šufle, ze kterého do vzduchu vystoupila kovová pouta, která sou dost silná a taky mají dosti silný dlouhý řetěz, tyhle jsem potkala v celách, takže za jisté něco udrží. Docvakne mi, kam by mě možná chtěl spoutat. Hlavu hodně zakloním, abych ohodnotila čelo postele. Tahle postel je hodně stará a to čelo tvoří ještě kovové zábradlí, které je železné. Jak na mě tak hezky sedí, tak se z pod něj nedokážu vymanit. Natáhne mi pravou ruku nad hlavu k zábradlím, kde na ní přicvakne jedno pouto. Druhou část provlékne kolem jedné železné tyče. To už mi tam i natáhl tu druhou ruku, na kterou mi přicvakne zbylé pouto "No, teď bych řekl, že si mi vydána na milost" zašeptal mi zvrhle do ucha a jemně mě za něj zuby zatáhne. Od klíční kosti mě jemně pusinkoval až k pravému nadru, kde jazykem obkrouží kolem bradavky a až pak za ní jemně zuby zatáhl. Hned na to ztvrdla vzrušením. Tohle samé udělal i s tou levou. Jazykem jel zpátky ke krku. Kde začal pracovat na cucfleku, rukama mi bloudil po celém těle, ale hlavně na intimních místech, hrál si se mnou, což mu náramně šlo. Vydechnu rozkoší a ještě více se prohnu v zádech. Pevně stisknu řetězy, co mě poutají.

"Pust mě" zaprosím. Jako by mě neposlechl, začal být drzejší a naléhavější, což mě na druhou stranu vzrušovalo. Ale ten fakt že sem bezbranná, co na to říct není to až tak příjemný. Nyní mi bez problému sundal i ten poslední kus oděvu co mám na sobě. Zachvátila mě panika, co když mě teď znásilní, navíc teď když nemám ani ten poslední kousek naděje. Pokusím se ho odkopnout, ale svou silou jakou má sem pro něj jak červ. Pevně stisknu víčka, sem příliš na něj slabá. Jako by něco vycítil, přestal.

"Děje se něco?" zarazí se, mlčím "Odpověz mi" Neodpovídám, nějak se mi nechce "Nebudu na tebe spěchat, nechci tě do něčeho nutit" Odtáhne se a uvolní mě. Měla jsem hysterii, jak sem byla svázaná, že toho zneužije. Nejspíš je teď zklamaný že mu nevěřím a žere ho to. Leží tiše vedle mě na zadech a civí do stropu, nad něčím přemýšlí.

"Teodore, budeme pokračovat?" nezněla to jako otázka, ale spíše jako žádost. Položím mu hlavu na hrudník.

"Ne"

"Ale mě se chce" ani nelžu, ale nesmí mě svazovat, teda pro zatím.

"Jo a pak se stáhneš" kousnu ho do břicha a pak přes něj přejedu jazykem "Tímhle mě akorát provokuješ" otočím hlavu na něj a rukou mu zajedu do kalhot, Tohle očividně nečekal "Ty asi nevíš, s čím si zahráváš" vydechne slastně, když si hraju s jeho nářadíčkem.

"Tak to alespoň zjistím" tahle věta ho akorát vyburcovala. Přetočil mě na záda, v zápalu polibků mu pomůžu stáhnout kalhoty, protože mu byli dost těsný. Zachví-li s kalhotami na zemi skončí i trenýrky. V momentě kdy přestal, tak se mi zadíval hluboce do očí a vnikl do mě. Prohnu se, rukou mu vjedu do hustých havraních vlasu. On mě zas líbá na krku, ale přesouvá se i ke rtům. Po několika minutách převrací na kolena a vesele si pokračuje. Ještě zvládneme, dvě polohy a to proto, že sem z něho tak zmordovaná že zůstanu ležet na boku a házím na něho bobek a to z pořádné výšky. Zhluboka oddechuju a přetočím se na záda. Taky je udýchaný, ale na rozdíl ode mne on by dál vesele pokračoval. A prý mě dnes nechá z milosti, ale příště ne což je prý zítra. Lehne si vedle mě a hodí přes nás deku. Schoulím se k němu a v objetí spolu usínáme.
10.11.2013 10:55:25
daidilik
Fantasy_chimera_353794.jpg

Líbí se vám blog?

Je super (32 | 84%)
Ujde (3 | 8%)
Normal (2 | 5%)
Sou lepší (0 | 0%)
Fůj (1 | 3%)
Fantasy_animal_134590.jpg

Čtete povídky?

Ano (60 | 97%)
Ne (2 | 3%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one