blackness

387544.gif

Jaké bytosti máte nejraději?

Upíři (15 | 52%)
Vlkodlaci (5 | 17%)
Andělé (0 | 0%)
Demoni (8 | 28%)
Čarodějové (1 | 3%)
Autorka: Daidilik
Otevřeli se dveře ve kterých stala pěti člen skupina kluků. Ani jednoho sem tu ještě neviděla. Jen co si nás všimli a to hlavně mě, tak na místě oněměli a pobaveně se na nás culili. Rychle nahmatám deku a zamotám se do ní, tak dobře se Teodorovi nepovedlo se pod ní dostat. No co má na sobě ještě trenýrky, takže nic neodhaluje jako já a navíc je to chlap mezi chlapáka. Jedině kdyby byli na kloučky, tak to je něco jiného. Otočil se na kluky, kteří se usmívali jako malí. Když v tom se tam objevil Lucas.

"Hele……zapomněl sem vám říci to, že by……."zarazil se. pohledem zabloudil na nás. Očividně hlavně na mě. Jelikož má Dafné, tak pohled odvrátil. "Byste je neměli rušit"

"Lucasy, nám to vůbec nevadí, alespoň jsme o něco více viděli" přátelsky ho poplácal po zádech muž6 s Krátkými vlasy. Na nose mu viseli brýle. Musím podotknout, že i v těch brýlích vypadal dost rošťácky. A jeho kamarádi nebyli na tom o nic lépe.

"To jste sem nemohli vběhnout v lepší dobu" Zavrčel na ně Teodor. Ten v Brejkách se ušklíbl.

"Mohli….. tak za půl hodiny a to by jste si to možná už rozdávali" všichni se na ráz rozesmáli. Krom mě a Teodora. Po těch slovech ještě více zrudnu. Podobám se už i dozralému rajčeti.

"Tak pro příště alespoň zaklepejte, nebo zažijete takoví tanec" jen se nad tím uculili.

"Ale já klepal"přizná se blonďák.

"To je možný, ale jak jsme byli zvědaví na ní, tak jsme to bohužel neubrzdili"odpověděl muu jinej kluk.

"Tak už jste jí viděli a teď můžete vypadnout" vymrštil na po nich Teodor první věc co mu přišla pod ruku. Byla to kniha, která sejmula toho blonďáka.

"Ale šéfe, on poctivě klepal, tak ho tímhle netrestejte" zvedal ho ze země brejlovec.

"Pro tebe sem jen Vůdce" procedil směrem k brejlovci.

"Jasně šefe" Teodor na něho vrhl vražedný pohled. "Ano vůdce" řekl pokorněji.

"A ted vypadněte z mého pokoje……..moment jdu s vámi" oznámil jim hned a zvedal se z postele.

"Za chvíli sem zpátky a dokončíme to" chystal se mě políbit. Přetočím se na druhý bok a ukážu mu záda.

"O tom pochybuji" utrousím.

"Ale já ne" řekl važně. Kousl mě do ucha, zved se. přetočím se zpátky a podívám se na n

"Měl by ses obléct, nebo tu hodláš takhle pobíhat. Co si o tobě tvojí poddaní pomyslí šéfe" rýpnu do něj. Šlehne po mě pohledem a pak ještě vražednější věnuje brejlovcovi.

"Vidíš cos jí naučil" oblíkne se do kalhot a košile.

"To já ne to ona sama" rozesmáli jsme se všichni krom Teodora. S nimi si budu rozumět. Kluci se na mě zářivě usmáli. Teodor nad tím jen zakroutil hlavou. Brutálně vykopal nezvanou návštěvu na chodbu, která se tomu ještě šíleně smála což ještě ho více vyburcovalo. Zabouchl za sebou dveře, které se hned otevřeli:

"Neboj tebe to taky nemine" zmizel za dveřmi. Usměju se pro sebe nad jeho slovy. Fakt se těším až přijde.

*****

Seděla sem v křesle u krbu, který mě nádherně ohříval. Teodorův návrat se jaksi prodloužil, takže sem se odchýlila ke čtení této knihy. Vyrušilo mě tiché bouchnutí dveří. Otočím se v domnění že je to Teodor, ale on to není. Místo něho tam stáli dvě holky. Démonka a upírka.

"Potřebujete něco" zeptala sem se jich. Nebezpečně se na mě usmály. Něco se mi na nich nelíbí.

"Jestli něco potřebujeme?" řekla upírka sladce. Přistoupila z levé strany křesla vedle mě. Démonka ovšem z té druhé.

"Aby si dala svoje špinavé pracky od Teodora je náš a ne tvůj, takže vypadni" řekla démonka. Podívám se jí do obličeje.

"Nemůžu, protože mě Teodor jen, tak nepustí a navíc se mi, ani nechce" vrátím se ke čtení. Ta upírka mi jednu natankovala, ale byla to taková větší facka, protože stále sedím v tom křesle.

"Chceš se prát" odložím knihu na stolek vedle mě. Popadla mě ta démonka a odhodila mě na zeď. Tohle už o hodně více bolelo. Spadla sem na zem. Vyhrabala sem se na kolena. Přistoupila ke mně ta démonka a vší silou mě kopla do břicha. Odlítla sem zpátky na stěnu. Vykašlu krev co se mi nahrnula do pusy. Vyhrabu se na nohy a opřu se o zeď. Břicho mě šíleně bolí, chce se mi zvracet. Přerývaně oddechuji a vše se semnou motá, takže možnost že bych se jim mohla ubránit je poměrně mizivá. Přistoupí ke mně ta upírka a nebezpečně se na mě usměje. Začne mě mlátit pěstím do břicha a smát se jak šílená. Očividně ji přeskočilo a její kamarádce taky. Když se upírka vyblbla, nechala mě bezvládně ležet na zemi. Párkrát si do mě ještě kopne a přenechá mě té druhé. Démonka mě chytne pod krkem a přirazí mě ke stěně.

"Výš co ti ted udělám….?" Zasměje se šíleně. Usměv se změní do vzteklého, když neodpovídám. Nejspíš čekala že jí začnu prosit o svůj život aby mě ušetřila, ale já ne. Na to mám svojí hrdost. "Věř nebo ne, ale bude se ti to líbit" to už se jí objevili démonické oči a narostlé špičáky, které sou mohutnější než upíří. Vytřeštím oči, to snad ne. Nechci být vysáta do marku kostí, při je to bolestivá smrt. Začnu se kroutit "Co pak? To jsme ani ještě nezačaly" přiblíží se k mému krku s pootevřenou pusou. Zakousne se do něho, tak brutálně že mi ho div neukousne. Bolestí vykřiknu, ale můj nářek je utlumen v její dlani. Zakousnu se jí do dlaně, prudce s ní trhne div mi tím nevyláme zuby. Uhodí mě pěstím do tváře. Trefila mi nos, v kterým se pod její silou zakřupalo. Chytnu se za něj a vražedně jí sjedu pohledem. A dost už mě to nebaví bít mlácená. Dám jí taktéž pěstí do frňáku. Nějak mi nedošlo že mi hned vratí a to silněji. Na kalhotách mám připnuté několik dík, jednu z nich vezme a druhou rukou mi chytne ruku. Do dlaně mi silou zarazí onou díku, která se i zaboří do zdi. To se mě tu chystá ukřižovat. Ruka mě šíleně pálí a teče mi z ní spousta krve. Vší silou jí nakopnu do břicha tak že odletí na protější stěnu.

"Pomooooooc!!!!!!" zařvu s plna plic. Doufám že mě někdo uslyší a přijde mi na pomoc.

"Ty svi*ě, toho budeš litovat, podříznu tě jako prase a spokojeně se budu koukat jak tu vykrvácíš, ještě než se projeví samotný jed" došla až ke mně a vzala další díku co měla u sebe. Chytla mi druhou ruku a natáhla jí do stejné výšky co byla ta druhá a zabodla do ní tu díku. Vykřiknu bolestí, klesnu hlavou. Nechci ještě zemřít, ale když se tu nikdo neobjeví tak mě zabije. Zabodla mi další do stehna. Bolelo to strašně moc, chci aby byl už konec. Chytla mě za vlasy a zvedla mi tak hlavu. Přiložila mi zakrvácené ostří ke krku. Já tady opravdu umřu, bude konec. Ještě nejsem připravená, ještě ne. Nechci zrovna když někoho potkám a cítím něco víc. Zavřu oči. Zoufale se mi vyderou na povrch slzy, které mi začnou stékat po tváři a dopadat na zem.

"Ha, ty brečíš….si tak slabá, jak sem říkala Teodor nikdy s tebou nebude"

"Moniko nech jí" vyběhl k nám brejlovec a za ním blonďák. Blondák se pustil do té upirky a brejlovec do Moniky. Obě bili na ně přiliž slabé. Nezabili je, jen je pořadně zmlátili, tak že se nemohli hýbat. Přistoupil ke mně ten brejlovec a opatrně mi vytáhl z rukou díky. Položil mě na zem, protože nic v téhle místnosti nezůstalo zdraví. Prohlídl mi rány a zastavil se na raně co sem měla na krku.

"Leo rychle dojdi pro Teodora, řekni mu to a vem dva protijedy" Leo je ten blondák. Otočil se a rozeběhl se pryč "Neboj už to bud dobry, za chvíli tu bude Teodor" slabě přikývnu. Prudce se otevřeli dveře a dovnitř vběhl Teodor. Rychle ke mně přiklekl.

"Dito" šeptl a chytil mě za ruku.

"Musíš rychle ten jed z ní dostat, má ho v sobě dost a hodně rozšířený už v celém těle a protijed by na všechen nezabral a bojím se toho nejhoršího………… Už sem Lea poslal pro protijedy, které by jí možná pomohli co bys z ní nedostal. Měl by tu být každou chvilkou" řekl Teodorovy.

"Vím to a diky Arthure" přitáhl si mě do klína. Naklonil se k mému krku.

"Já už nechci" zachraptím, ale už nemám sílu se bránit. Zakousl se do mě a sál. Bylo to daleko jemnější než od Moniky, ale bolelo to snad ještě víc. Chytnu ho za vlasy a táhnu ho od sebe abych ho od sebe odtrhla, ale on se skutečně drží jako klíště. Jdou na mě mdloby. Po chvíli zavřu oči a spadnu do temnoty.
03.11.2013 12:29:41
daidilik
Fantasy_chimera_353794.jpg

Líbí se vám blog?

Je super (32 | 84%)
Ujde (3 | 8%)
Normal (2 | 5%)
Sou lepší (0 | 0%)
Fůj (1 | 3%)
Fantasy_animal_134590.jpg

Čtete povídky?

Ano (60 | 97%)
Ne (2 | 3%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one