blackness

387544.gif

Jaké bytosti máte nejraději?

Upíři (15 | 52%)
Vlkodlaci (5 | 17%)
Andělé (0 | 0%)
Demoni (8 | 28%)
Čarodějové (1 | 3%)
Autorka: Daidilik
Probudím se a otevřu oči, do kterých mi udeří slunečný svit. Přivřu je a zastíním si je dlaní. V tom ucítím příjemné doteky na břiše, pohled zabloudím na ruku hladící mi břicho. Pak na jejího vlastníka. který s ní sjede až na bok, za který mě přetočí na bok a sám se ke mně přisune.

"Víš že se na tebe zlobím?" Přitiskne své rty na můj krk. Nedává nějak špatně příklad že se zlobí? Kdyby se na mě zlobil tak by mě tady nepusinkoval a káral mě.

"Nevypadáš že by ses zlobil" zkusím. Spíše vypadá jak nadržený……… No nebudu to komentovat. Protože nevím co se z něho ještě vyklube.

"To nevíš" zakření se.

"Když ti řeknu něco pěkného tak by ses nemusel zlobit" po chvilce přemýšlení přikývne "Tak co to bude, povídej" Povzbudivě se usměje.

"Chyběl si mi" zatváří se nedůvěřivě, samozřejmě si toho všimnu "Tobě se to nezdá" povytáhnu obočí.

"Tak trošku"

"Něco ti pěkného řeknu a tobě se to ještě nezdá………….příště se nebudu vůbec snažit" vytrhnu se mu, postavím se k němu zady a založím si ruce na prsou. Taky se postavil a přistoupil ke mně ze zadu. Jemně mě chytí za paže, jako bych se mu mohla v rukou rozpadnout.

"Ty si mi taky chyběla, ale to si myslíš že mi stačili pouze jen tři slova…….budeš něco muset přidat a navíc sem měl o tebe starost" otočím se k němu čelem. Našpulil rty, čeká že ho snad políbím? To se šeredně plete, bude se muset spokojit s těmi TŘEMI slůvky. Otočím se k němu čelem.

"Tak se asi spokojím že se na mě budeš zlobit" oslním ho už tak přehnaným úsměvem.

"Polibek by to mohl zpravit?" opět našpulil rtíky.

"Aš naprší a uschne pitomče" a ukážu mu mizející záda v dáli. Už zase, já vím: Překvapeně zamrká a zamračí se.

"Ty jedna!!!!" rozeběhne se za mnou "Počkej až tě chytnu"zdá se mi že se po de mnou otřásá půda, přes rameno se ohlédnu zda za mnou neběží stádo zvířat. No stádo to sice není, ale Teodor a v očích se mu plápolá oheň. Přeběhl mě a zastavil se přede mnou. Taktéž zabrzdím, ale ne tak dobře jako on. Párkrát ho praštím do hrudní. Přišlo mu to vtipné jen do té doby než sem ho praštila do místa rány. Na oplátku mně hrubě, až se mi tou ranou zatemnilo, před očima přirazil na strom. Vyjekla sem bolestí a to bylo jediné na co sem se zmohla, protože mi ústa zalepil jazykem. Ten teda libá, ale pro příště by mohl být více jemnější a ne mi pomalu zlámat kosti v těle. Jestli skončím s ním v posteli a rozžhaví se jako teď, sem zvědavá jestli to přežiji celá a zdravá. Polibky mi začne tisknout na krk. Přitiskne se ke mně ještě blíž, tak že nemohu se pořádně nadechnout.

"To se mě snažíš udusit láskou" zachraptím. Hned mu dojde jak to myslím. Odstoupí o krok do zadu. Chytnu se za hlavu.

"To sem s tebou až tak moc praštil?" řekne omluvně. Podívám se na něj jak na debila. Ještě o trošku silněji a viděla bych hvězdičky a nebo běhající kuřátka.

"Jo a mohlo to byt horší"

"Promineš mi to, když ti něco dám"

"Jestli se mě snažíš podplatit tak se ti to nepovede, protože ty tvoje přiblblé triky poznám" dlaněmi se zapře nad mojí hlavou o strom.

"Myslíš?"

"Tak asi všechny ne, ale většinu jo" rozesmál se sametovým smíchem.

"Už ti někdo řekl, že mluvíš hodně"

"Co si pamatuji, tak ne"

"Super takže sem první…..dobře já" pochválí se.

"Víš že sebechvála smrdí"úsměv se mu protáhne.

"Představ si že mi to vůbec nevadí"

"Živě si to dovedu představit" opět ušklíbne.

"Ty to tak zakecáš že bych málem zapomněl na to" hrábl do kapsy.

"Já že kecám……..to ty kecáš" pýchnu do něho prstem.

"Hele nezlob mě" na oko mě kárá "Spíše mi nastav ruku"

"Proč?

"Nebuď pořád zvědavá, budeš brzo stará………..nebo tak se to u vás říká"

"Hele to říká ten pravý" povzdechnu si a podám mu ruku. Na prst mi navlíkne prsten, ale ne jen tak leda jaký prsten. Je ozdobený diamantem. Začnu si ho prohlížet.

"Nelíbí se ti"

"Je nádherný" řeknu okouzleně a děkovným úsměvem mu skočím kolem krku. Hladí mě po zádech.

"A to nevíš co tě čeká v pokoji" zazubí se. Překvapeně zamrkám "Líbí se mi tvoje reakce, takoví zvláštní pohledy máš, když si překvapená"

"Vážně??"

"Jo, teď si tě odnesu do hradu, protože jsme na cizím území a taky mi nepláchneš……uprchlice"

"Za to můžeš ty, chtěl si mně zabít" položím mu hlavu na rameno. Právě si uvědomím, že by měl mít nějaká zranění z boje, ale ani ty obvazy co by měl mít nemá. Že by se mu rány zahojili, ale to je neuvěřitelné.

"Kde máš ta zranění, nemohli se tak rychle zahojit" odtrhnu oči od jeho hrudníku a zadívám se mu do očí.

"Rychle se lečím, copak to nevíš?"

"Jo vím, ale až tak rychle, to je mi novinka. S čím mě ještě překvapíš?"

"S čím tě mohu překvapit?" na chvíli se odmlčí, aby mohl přemýšlet "Chceš to skutečně vědět? Jen aby ses nebála" odfrknu si.

"Já se nebojím a i kdyby jo tak věř, že vstoupit do tvého hradu a dobrovolně se ti vydat, byla pořádná kuráž……nemyslíš" šibalsky na něj mrknu.

"Tak mi v tom nic nebrání, teda jestli sis sto nerozmyslela"

"Smím se zeptat co to bude"

"Můžeš……….ale nepovím ti to"

"No tak" udělám smutné oči.

"Ne a nesnaž se mně přemluvit……..nepomůže ti to" vítězně se ušklíbne a prstem mi cvrkne do nosu. Ublíženě si za něj chytnu. Střelím po něm pohledem. Rozesměje se a silně mě obejme.

"Pust mě…….vždyť mě udusíš" zachraptím. Hned povolil sevření.

"Když tě pustí tak prchneš a to nechci"

"Neprchnu, slibuji" stoupnu si na špičky a opřu se dlaněmi o jeho ramena, abych ho mohla políbit na koutek úst.

"A málem sem zapomněl, doma tě chce někdo poznat, takže musíme už vyrazit…..Neradi čekají" řekne si spíše pro sebe a začne skládat věci do batohu.

"To bude ten…….jak tě měl navštívit na těch pár dnů"

"Tohle je někdo jiný, tak abychom vyrazili" na záda si hodí batoh "Mužem už vyrazit" zeptá se mě. Přikývnu a společně vykročíme k hradu.

"A co bude s tím překvapením"

"Neboj dočkáš se……….časem" sice se ho pokusím nějak k tomu donutit, aby mi to ukázal, ale nepovedlo se.

***Na dohled od hradu ***


Po skoro půl dne chůze a to bez přestávky spatřím jeho hrad jak se tyčí v dály. Na okamžik se zaraduji, ale když vidím ještě jak je daleko a že musíme přelézt kopec a řeku je mi na nic.

"Už od té doby co sme vyrazili jsme neměli přestávku"

"Kdybys nešla tak pomalu, tak bychom si mohli dát na chvíli pauzu"

"Nenarodila sem se v divočině jako ty…….chci říct že toho zkrátka vydržím míň"

"Ach vy ženy jste tak rozmazlené"

"Protivo" neodpovídá a jde dál "Jasně ignorujme, ta tvoje chůze arogantního chlapa mě vytáčí. Vypnutá hrud, hlava vysoko a rychlá chůze" tak trošku ho originálně napodobím, ale stále nic "vnímáš mě vůbec!" neodpovídá. Pohledem sjedu jabloň pod kterou leží zralá jablka. Jedno z nich zvednu a hodím ho po něm. Trefím se mu přímo do hlavy. Zastaví se, otočí se na mě s ostrým výrazem ve tváři. V ten moment sem už skovaná za stromem. Z boku stromu na něj vykouknu. Neutrálně se na mě dívá. Hodím po něm další jablko, aby se probral, ovšem on to jablko chytne ještě za letu. Rychlostí blesku vrazil bokem do stromu, ale ne zas tak rychle a silně, aby ho přelomil. Jak se ten strom pod jeho vahou prohl v kmeni tak mě shodil na zem. Hned v ten moment popadali všechny jablka. Za pár sekund sem slušně zasypaná. Pro změnu se teď rozesmál on.

"Skóre se vyrovnává 1:1" rozešel se v cestě.

**O pět minut déle"


Právě jsme dorazili ke břehu řeky. Když mě vzal do náručí jako by mě chtěl přes ní dostat, ale na místě toho mě hodil do té řeky. Za mnou to jen žblunklo. Když se vynořím tak hrdě kráčí dva metry kolem mě po vodní hladině.

"Zlato zdá se že vyhrávám 3:2" sladce se na mě usměje. Z ruky bod vodou, tak aby to neviděl vypustím zelené vlasce, které se v sekundě obmotají kolem jeho noh a stáhnu ho co nejrychleji a nejhlouběji pod vodu až ke dnu, kde s ním trošku švihnu a hned ho pustím. Z druhé ruky lanka obmotám o větev stromu na druhé strance a vytáhnu se z vody na břeh. Počkám si až vyleze a dojde ke mne. Provrtá mě zuřivým pohlede.

"Měl by si upustit páru, aby si z toho nemagořil" rýpnu do něj.

"Už mě zase prudíš" zavrčí a obejde mě. Ani se nezastaví a pokračuje v cestě k hradu.

"To bych si nedovolila" rozeběhnu se za ním a hupnu mu na záda. Obmotám mu ruce kolem krku. Málem bych ho svou vahou povalila na zem, škoda.

"To má být útok" potichu se rozesměje.

"JO" kousnu ho do krku, těsně než sjedu na zem. Chytne se za pokousané místo.

"Tak ty budeš kousat" škodolibě se usmál. Otočím se ve snaze utéct, ale rychleji skončím na zemi, protože mi podtrhl nohy. Spadnu na kolena, pokusím se znova zvednout, ale namísto toho mě přitiskl břichem na zem. Ruce mi natáhl nad hlavu, tak aby je mohl držet pouze jen jednou rukou. Tou druhou mi odhrne vlasy z krku. Ztuhnu vzrušením. Přitom mám hlavu zvrácenou do strany, takže ho můžu koutkem oka pozorovat, jak se mi přisál na krk. Když zvedl pohled na mě, usmál se jak spokojený kocour.

"Au" vyjeknu, když mě kousl. Vydechnu vzrušeně. Nevímjak ale prostě vycítil že se mi to líbí. Možná je to tím že nemám vůči tomu takový odpor. Pustí mi ruce a přesune se na záda. Vyhrne mi tričko nad lopatky. Hlavu si podložím rukama a přivřu oči, když mi záda ovane jeho dech. Ruce mi položí na boky. Políbí mě na pravou lopatku. Začíná mě to pěkně vzrušovat. Už cítím jeho jazyk mezi lopatkami jak pomalinku sjíždí a zanechává slynou stopu po páteři od shora dolu. Když se blíží ke kalhotám, zajede pod okraj prstama a začne mi je stahovat. V půli hýždí ho zarazím. V momentě ucítím ostrou bolest na jedné hýždi.

"Auuu" vyjeknu a chytnu se za bolavou hýždi. Ublíženě se koutkem oka na něj podívám. On mě kousl do zadku.

"To je za to že sis troufla mě zastavit" zavrčel mi do ucha s nádechem jisté sexuality. Přetočím se na záda, nehodlám mu ukazovat z poloviny obnažený zadek. Zvednu hlavu a zadívám se mu do očí. Naklonil se a políbil mě. Dostala sem takového francouzáka jako nikdy. Když už odezníval, tak to završil tím že mi vcucl jazyk, tak že ho nemohu vyndat. Ale nevydrželo mu to dlouho.

"Neříkal si že chvátáme" připomenu mu, kvůli čemu mě po celí den morduje, bez přestávky. Protočil oči v sloup, ale zvednul se. pomohl mi na nohy. Mlčky jsme vyrazili k hradu, ovšem jak mu ta mlčenlivost dlouho vydrží.
02.11.2013 17:44:03
daidilik
Fantasy_chimera_353794.jpg

Líbí se vám blog?

Je super (32 | 84%)
Ujde (3 | 8%)
Normal (2 | 5%)
Sou lepší (0 | 0%)
Fůj (1 | 3%)
Fantasy_animal_134590.jpg

Čtete povídky?

Ano (60 | 97%)
Ne (2 | 3%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one