blackness

387544.gif

Jaké bytosti máte nejraději?

Upíři (15 | 52%)
Vlkodlaci (5 | 17%)
Andělé (0 | 0%)
Demoni (8 | 28%)
Čarodějové (1 | 3%)

14. Kapitola A tak sem poznala Lewise

Autorka: Daidilik
Teodor rychlostí blesku uháněl po prašné cestě směrem k černému lesu, do kterého sem za ten týden, co sem tu strávila nevkročila, Protože na mě působí zvláštně. Když to shrnu, tak sem se mu vyhýbala jako čert kříži. Začnu sebou ze všech sil házet, ale i přes to mi to nepomůže a taky je trošku tím, že sem unavená. Zničeno nic zabrzdí a ladným krokem vstoupí do toho lesa. Mraky se na nebi ještě více zatáhnou a zastíní zářící měsíc, který nám svítí na cestu. Ošiju se zimnou a více se přitisknu k Teodorovy. Za pár minut uvidím malí ohniště u kterého sedí tři postavy. Dvě sedí v těsné blízkosti u sebe a ta zbylá na druhé straně. A o něčem debatují. Když si nás všimnou tak přestanou a otočí se na nás. Teodor přejde kolem nich a uvelebí se i se mnou vedle mě neznáme ho chlápka. Až teď poznám že ty dva co se k sobě tulí je Dafné s Lucasem. Páni týden nejsem s nimi, a hned se to zpáruje. Proběhne mi hlavou myšlenka a oba je s úsměvem pozdravím. S obětovným pozdravem se na mě usmějí a zas se sobě věnují.

"Co tu děláš?" řekla bych že to skoro zavrčel, ale pohled který na něj vrhá bych řekla, že ho tu nevidí zrovna rád, ale za to ten druhý se na něj bez zájmu a zaujetí dívá na něj. Pak se podívá na mě, přeběhne mi po zadech chlad. Pohrdavě se na mě usměje. Až teď si ho prohlédnu, musím uznat že je asi starší než Teodor, ale i přesto podle mně musí ženský8 po něm šílet. Sice na venek působí přitažlivě, tak mě jeho aura doslova odpuzuje. Tak trošku mi připomíná piráta, protože má pásku přes oko, delší tmavě hnědé vlasy a k tomu koří cigaretu. Otočí se zpátky k Teodorovy foukne mu do obličeje kouř z cigarety. Což Teodora trošku rozhněvalo, ale přešel to bez poznámky, asi má k němu úctu, taky pravda je, že asi je o hodně starší.

"Přišel sem se osobně podívat, co hledáš tak horlivě, že prohledáváš každý kout v tomto okolí a sotva když si v sídle, tak to jen vyřídíš důležité věci a hned na to zas zmizíš. Výš co by se mohlo stát, když budeš takhle pokračovat………víš to!!" poslední větu ostře vyštěkl.

"Jo vím"odpověděl mu nasupeně Teodor.

"Tak co blázníš, máš jí jen jako služku, tak se podle toho chovej………..copak nevíš co sem tě naučil" teď už soptil. Provrtal mě pohledem, který jasně říká že mě asi moc rád mít nebude. Těkám splašeně mezi nimi očima a čekám co se bude dít.

"Hele ona není jen obyčejná služka……." Oplácí mu vztekle Teodor, ale ten starší ho umlčí gestem ruky, ale zachvěli sem pochopila, že to není jen tak obyčejné, ale že to je jeho moc, protože Teodor začal lapat po dechu a nemohl se nadechnout.

"Já bych jí dal za to potrestat a nebo rovnou popravit, a ne jí hledat a nepotrestat……….asi to budu muset udělat za tebe" začal se po mě natahovat, najednou za ním stal Lucas a dýku mu držel pod krkem. Dafné k nám taky přistoupila a kolem ruky jí šlehali blesky.

"Vím že si jeho starým mistrem, ale nevím o co ti jde. Navíc si vyhoštěn protože si nás zradil a za tu dobu se stál Teodor vládcem, takže nemáš takové právo mu rozkazovat" vrčel na něj Lucas a v ten moment se mu Teodor vymanil z jeho moci, chytil ho pod krkem a trhnutím si ho přitáhl. Zašeptal mu něco do uší, což sem nerozuměla a pak ho prudce odhodil na protější strom, který se při nárazu rozlomil. Jak spadl tak zůstal ležet, ale po chvíli se zvedl.

"Nejsem jako ty. A jestli jí zlomíš jen vlásek, tak tě najdu a zabiju" zavrčel Teodor a probodával ho vražedným pohledem než mu zmizel z výhledu. Potom se unaveně otočil na Lucase.

"Sem unavený, tak pohlídej Ditu a nikam jí samotnou nepouštěj…………on určitě nedá pokoj" vytáhne si z batohu deku, kterou si rozloží na zem a lehne si.


O dvě hodiny déle sem seděla s Lucasem a s Dafné u ohniště a bavili jsme se. Některé věci byli skutečně zajímavé a nechtěla sem tomu uvěřit, ale něco na tom bude, protože je fakt, že Teodor teď tvrdě spí jak zabitý. Prý když mě hledal, tak toho moc nenaspal. Dohoříval nám oheň, začala sem hmatat vedle sebe po dřevu abych mohla přihodit,ale nic sem nenašla. Tak jsem jim nabídla, že pro to dřevo skočím. Ze začátku mi to nechtěli dovolit, ale na konec mi to dovolili.

Za pět minut se vracím s plnou náručí dřeva k ohništi. Přemýšlím o tom co sem se dneska dozvěděla, ale z toho mě brzo vyvede divný zvuk za mnou, ohlídnu se za sebe ale nic nevidím. Zběsile se kolem sebe rozhlížím, ale nenapadlo mě se podívat nad sebe, kde se právě teď ozval opět ten zvuk. Trhnutím se podívám nad sebe a jen tak uskočím padající větvi přímo na mě. Otočím se na tu větev a v ten moment mě někdo chytí ze zadu kolem pasu a druhou rukou s hadříkem mi zacpe pusu. K mé smůle byl ten hadřík v něčem namočený protože sem hned upadla do bezvědomí.

***Z pohledu Teodora***


Cítím jak semnou někdo zběsile cloumá a volá moje jméno abych se probral. Otevřu oči a mžouravě se podívám na Lucase. Jestli nemá pádný důvod PROČ mě vzbudil, tak ho asi zabiju. Pozvednu jedno obočí a zívnu si.

"Co se děje?" zase se mi zavírají oči, asi usnu.

"Nemůžu najít Ditu!"

"Hmm……"otočím se na druhý bok. Asi ho zabiju, ale až zítra dneska budu jen a jen spát. Lucas na mě vyjeveně civí, už se mu chystám říct co mu je, ale už mi dojde co se děje. Prudce se posadím.

"Kde je?"

"To právě nevím, prohledal sem okolí, ale nenašel sem jí…….myslíš že utekla?" poslední větu řekl opatrně. Střelil sem po něm ostrým pohledem.

"Jak to, že si jí nehlídal když sem ti to řekl" prudce se zvednu, zato on kousek odcouval, se sklopenou hlavou a chvějícím hlasem odpoví.

"Já vím, ale ona šla jen pro dřevo"

"Jak to že si jí pustil samotnou" zuřím. Na tohle ten hajzl celou dobu čekal, až jí nebudeme hlídat. Sakra měl sem si jí radši k sobě něčím přivázat. Chybami se člověk učí, takže teď něco musím vymyslet. Zhluboka se nadechnu, není až tak daleko. Ještě že sem jí udělal ten znak, jinač bych jí asi jen tak nenašel. Alespoň tohle je pro mě výhoda, protože on o tom znaku neví, takže si myslí že je najdeme až za dlouho. Vykročím proti Lucasovy a on zas ode mně odstupuje, asi ví proč.

"Omluvám se" poklekl přede mnou "Chtěla jít sama, tak sem jí teda nechal, ale řekl sem jí aby nechodila daleko" čeká že ho potrestám, ale na to teď nemám čas.

"Dobrá, teď půjdeš semnou, protože Ditu unesl Lewis"

"Jak to víš" zvedl hlavu.

"Cítím jí, ale taky u ní cítím jeho……..Musel jí unést, takže právě proto půjdeš semnou, protože ty jí vezmeš a já se o něj postarám" přikývl.

***Z pohledu Dity***


Probouzím se na tvrdé zemi, která je rovná jako podlaha, takže sem nejspíš v nějakém domě. Otevřu oči ale vidím rozmazaně a ke všemu je ještě tma. Ted si uvědomím že mám stále pomatené smysly. Po chvíli uslyším smích, ale nevím z jaké části místnosti. Začnu se rozhlížet kolem sebe.

"HAHA nemůžeš mě najít co" tentokrát promluvil, ale ten hlas my byl povědomí, až moc.

"Co chceš?" uslyším kroky blížící se ke mně.

"Co já chci?…musím dokončit něco co ten blbeček ani nezvládl" jak to vypadá tak se asi hodně nemají v lásce, tím hůř pro mě "Ale ještě předtím si to hodlám užít a tím ho pořádně naseru, než tě zabiju" zvedl mě na nohy a hned mě přehnul přes stůl, co byl hned vedle nás. Co si sakra o sobě myslí úchyl.

"On není blbeček a pust mě" začnu sebou zběsile cukat.

"Ale dneska mám dobrou náladu, nechám tě vybrat, takže kam to chceš" začal mi rozepínat kalhoty. Takto teda ne já ničí šukací pana nebudu. A obzvlášť ne tohohle debila. Naštěstí mám volný ruce, takže toho využiju. Jednu dám za sebe a vypustím vlasce. Což ho ode mně vzdálilo a dalo mi čas na zapnutí kalhot. Když tak stojím, tak se cítím jako kdybych byla tak trošku více opilá, takže asi jen tak neuteču. Nejspíš bych se asi ani netrefila do dveří, natož pak se uhýbat stromům až budu venku. Vůbec mi to nevadí s ovládáním vlasců. Ale co je horší on je jak opice, takže ne že ho jen tak netrefím, ale já ho ani většinou nevidím. Nejednou mi přeběhne po zádech, když uslyším chladný šepot do levého ucha.

"Takže už vím proč si tě tak hlídá, mohl bych toho ještě lépe využít, než sem chtěl" na levou tvář mi přilítne facka tak silná že odletím na ten stůl, který se pod mým nárazem rozpadl. Jen sotva se kolébavě postavím tak mi z druhé strany přiletí další facka a zady přistanu na stěně která za mnou popraská. S omítkou se skácím na zem a při dopadu se praštím do hlavy. Bez náznaku obrany se nechám zvednout. Hrubě mě přirazí na zeď, ale to není jako u Teodora, u kterého to jen bolelo, tohle bylo daleko horší a bolestivější. Jestli bych z toho měla jen pohmožděná záda tak ještě bych dopadla dobře.

"Tak a teď mužem začít" slizce se usmál, chytil mi ruce jednou rukou nad hlavou, a začal mě líbat na krku, bylo to tak odporné. Začal se přesouvat ke rtům a chtěl se mi vetřít dovnitř, ale já sem je pevně semkla k sobě, ale nakonec se mu to povedlo. Je mi z toho na zvracení, a když si představím co mě jistě s ním čeká, tak chci rovnou radši zemřít. Tou volnou rukou mi jezdil po celém těle. Až se zastavil u pásku, který rozepnul. Za ním rozepnul i zip u kalhot. Rukou vjel pod kalhotky a chvíli mě po ní hladil, ale pak do mě dva vsunul a rejdil s nimi ve mně. Roste ve mně beznaděj a strach. Začnu doufat aby přišel sem Teodor, ano už je to tak, teď ho chci u sebe, aby mě objal, ale co když mě tohle bude čekat jednou i u něj. I když je to daleko menší pravdě podobnost, protože mě asi skutečně miluje a nebo to jen hraje? Ale kdyby ke mně nic necítil, tak by mě nehledal a tohle by mohl udělat už dávno. A hlavně kdyby mě skutečně ke mně nic necítil, tak by mě jistě více potrestal, než tím co mám mezi nadry a to nevím co to je. Nezbude mi nic jiného než doufat.Koutkem oka zavadím k otevřených dveří ve kterých stojí osoba, která na nás šokovaně dívá a za ní se právě objevila další, které taky spadla čelist. V tom mě zas popadne bojoví duch a kousnu ho do jazyku. Během chvilky mi přistála na obličeji další facka, že se zas octnu na zemi na druhý straně místnosti.

"Tak ty………."začal na mě ječet, ale v ten moment se ozvalo daleko větší zahřmění.

"Ty hajzle……..já tě ZABIJU"Ten co mě držel se trhnutím otočil ke dveřích, u kterých rudnul vzteky Teodor. Během okamžiku byli v sobě a prali se. U mě se objevil Lucas a vynesl mě před tu nejspíš chatu "Ježíši, co ti to udělal. Vidíš mě vůbec a jak ti je" zeptal se zničeno nic Lucas.

"Jak mi je? Je mi na zvracení, jak na mě hrabal" vyhrknu plačtivě "ale jinač mě bolí celé tělo" dopovím.

"Tak to je dobře už sem si myslel že si kvůli té ráně co máš na hlavě…….."nechal to vyznít do ztracena.

"Kdo vyhrává" nic víc si nepřeju aby ho Teodor zabil a předtím ho ještě k smrti zmučil.

"Lewis" takže má i jméno.

"Tak mu jdi pomoct, ne"

"Nemůžu slíbil sem mu že se o tebe postarám" blbec, kdyby teď vyrazil a nečuměl jestli náhodou nenatahuji bačkory tak Lewis by mohl být už pod kytičkami. Jak mi říkávali rodiče. Co si sama neuděláš tak to prostě není. Se s touto myšlenkou zvednu. A s úmyslem ho zabít vykročím k té chatě.

"Počkej"doběhne mě "Co chceš dělat?"

"Copak to není jasné chci ho za to zabít!!!" zatnu ruku v pěstí a vstoupím do místnosti kde bojovali. Nevím jestli se to dá ještě nazvat boj, protože Levis držel Teodora pod krkem nad zemi a snažil se ho udusit, což se mu k naší smůle dařilo. Teodor značně zfialověl a začal lapat po dechu. Na nic nečekám a vypustím z jedné ruky vlasce na Lewise, který to nečekal a pustil Teodora na zem. Naštěstí sem minula Teodora, který se pravě snažil rozdýchat. Využila sem toho a z druhé ruky sem taky vypustila vlasce na Lawise. Když byl opět probodnutý na skrz. Nevytáhla sem je, ale místo toho sem je od sebe prudce odtrhla. Lewise to rozdělilo na několik částí, které se rozletěli po celé místnosti. Vlasce mi zajeli zpátky do prstů a unaveností sem se odporoučela k zemi. Mezitím se postavil Teodor a přešel ke mně a k Lucasovi, který stál kousek ode mě.

"Za to já nemohl, ona prostě šla" hájil se Lucas. Teodor se zničeno nic rozesmál. Přiklekl ke mně přetočil na záda.

"To je dobrý, sám vím jak moc je tvrdohlavá" postavil mě na nohy a hned mě objal "promiň že sem přišel tak pozdě" Hladil mě po vlasech a šeptal mi do ucha uklidňující slova, která mě uklidnila.taktéž sem ho objala kolem pasu a položila sem hlavu na jeho hrudník. Slyšela sem jak se o něčem domlouvají, ale nevěnovala sem tomu pozornost.

"Tak já sem tvrdohlavá jo, náhodou sem tě teď zachránila" ozvala sem se když sem se částečně uklidnila..

"No to víš, že jo, už sem se málem dusil, ale když to tak beru tak tebe zas chtěl znásilnit a vypadalo to, že si už nevíš rady, takže jsme vyrovnaní"usmál se na mě a políbil mě do vlasu.

"Běž na před a nech nás o samotě" řekne mu Teodor a uslyšela sem vzdalující se kroky.

"Teodore?"

"Ano"

"Děkuju ti za to že si se pro mě "špitnu. Chytne mě za bradu a zvedne mi jí.

"Ani nevíš co by to se mnou udělalo, kdybych tě ztratil" řekne s něhou a naklonil se ke mně, na chvíli dostanu strach , který ovšem zmizí když se naše rty spojí a začne mě líbat. Nebráním se tomu a ni se tomu teď nechci bránit a začnu mu je oplácet
02.11.2013 12:46:06
daidilik
Fantasy_chimera_353794.jpg

Líbí se vám blog?

Je super (32 | 84%)
Ujde (3 | 8%)
Normal (2 | 5%)
Sou lepší (0 | 0%)
Fůj (1 | 3%)
Fantasy_animal_134590.jpg

Čtete povídky?

Ano (60 | 97%)
Ne (2 | 3%)
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one